V klášterním kostele sv. Vojtěcha nad kaplí sv. Kříže ve štukovém relikviáři byla nalezena přesná kopie Turínského plátna, která pochází z roku 1651. Stáří relikvie přesně dokumentuje autentická listina, která byla k rouchu přiložena. Ta je podepsána turínským arcibiskupem Juliem Cesarem Bergiriem. Tato replika, na které je přesně jako na originále zobrazeno mrtvé Ježíšovo tělo, byla darována tehdejšímu opatovi u sv. Mikuláše v Praze a členu komunity benediktinů v Broumově Matouši Sobkovi. Tato informace je výslovně uvedena na přiložené, latinsky psané, autentice.
Darovací listina z roku 1651 dokládá
pravost kopie Turínského plátna Originál, jehož přesná kopie byla v Broumově nalezena ve velkém dřevěném relikviáři, který byl zasunut do ozdobného štukového rámce dvanáctimetrové výšce, jednou z nejvzácnějších křesťanských relikvii, a v současné době je uložen v italském Turíně. Má velmi bohatou historii; do roku 1204 byl uchováván v Cařihradě, po čtvrté křížové výpravě se dostal s kořistí křižáků do Francie a od 16. století je v Turíně, v majetku rodu Savojského. Originál je předmětem mnohaletého bádání. Originál byl v nedávné době velmi ohrožen, neboť katedrálu a královskou kapli, ve které je uložen, zachvátil požár. Turínské plátno bylo zachráněno. Oheň se nevyhnul ani broumovskému plátnu, na němž jsou rovněž patrny známky po ohni před několika staletími.
Dnes je kopie ve vitríně v refektáři kláštera. Z asi pěti metrů jsou rozeznatelné hnědé obrysy mužské postavy. Paže má zkřížené před tělem. V místech, kde ruce, nohy a bok měly být probodeny hreby a kopím, jsou výrazné rezavé skvrny. Mezi přední a zadní částí otisku stojí zřetelný nápis "Extractum ab originali" - vytaženo z originálu. Průvodní dopis je ve velmi špatném stavu, proto je u vystaveného plátna pouze jeho kopie. Dopis je dnes jedinou hranicí, která odděluje broumovské plátno od pouhé turistické atrakce pochybného původu.

Svaté plátno turínské
Turínské plátno je snad nejprobádanější a zároveň i nejkontroverznější křesťanská relikvie. Mnoho církevních i vědeckých kapacit tvrdí, že do něj skutečně bylo na začátku letopočtu zabaleno tělo ukřižovaného muže. Stejně velká skupina odborníků, církevních i světských, však prohlašuje, že plátno je padělek z třináctého století. Relikvie má rozměry 4,36 metru délky a 1,10 šířky,je z čistého Inu. Nese negativně otištěnou postavu muže asi 180 centimetrů vysokého, a to zepředu a zezadu. Obraz postavy je tmavohnědý, bez přesných obrysů. Pouze rezavé skvrny od krve (analýzou v nich byla identifikována krevní plazma) jsou jasně ohraničené. Otisk je jen na povrchu látky, není prosáklý do hloubky. Doposud nikdo nedokázal vysvětlit,jakou technologií vznikl.
Pochyby o autentičnosti relikvie se rozpoutaly v osmdesátých letech, kdy vědci z Oxfordu, Curychu a Tucsonu udělali tzv. uhlíkovou zkoušku několika vláken. Experti stanovili původ látky mezi roky 1260 - 1390. Jiní odborníci však spolehlivost této metody zpochybnili s tím, že tkanina obsahuje mnoho uhlíkatých látek právě z období raného středověku (saze od svící, olejových lamp apod.). Pro pravost plátna naopak svědčí počítačová rekonstrukce otisků. Pokud se negativní obraz převede do trojrozměrného prostoru, skutečně zobrazuje mužskou postavu. To by údajně v třináctém století, kdy o negativních obrazech nikdo nevěděl, žádný malíř nedokázal. Navíc na jednom oku postavy byl identifikován otisk mince pocházející z doby smrti Ježíše Nazaretského.
Postava na plátně je nejzřetelnější ze vzdálenosti
pěti metrů. Nápis "Extractum ab originali"
znamená "vytaženo z originálu" - tedy kopie.

Použité materiály: Časopis TÝDEN - č. 8/2000, Magazín 2000 - č. 19/1999

Copyright © Město Broumov 2003 Poslední aktualizace stránky: 26.05.2001 T